|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
International legal instruments for fighting illegal drug trafficking
Mifková, Miroslava ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Medzinárodný obchod s drogami je závažným problémom globálnych rozmerov. Jeho potlačovaniu je teda potrebné venovať náležitú pozornosť. Za posledných viac než sto rokov bolo prijatých viacero medzinárodných dohovorov vzťahujúcich sa k tejto problematike. Najdôležitejším medzinárodnými inštrumentmi v boji proti nedovolenému obchodu s drogami sú v súčasnosti tri medzinárodné dohovory: Jednotný dohovor o omamných látkach z roku 1961, Dohovor o psychotropných látkach z roku 1971 a predovšetkým Dohovor OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropnými látkami prijatý v roku 1988. Dohovory z rokov 1961 a 1971 sa venujú hlavne úprave legálneho zaobchádzania s omamnými, resp. psychotropnými látkami. Cieľom je obmedziť ich využívanie predovšetkým na lekárske a vedecké účely a zabrániť tak ich zneužívaniu vo vnútroštátnom alebo v medzinárodnom obchode. Dohovor (1988) sa venuje predovšetkým trestnoprávnej kontrole drog. Uvádza skutkové podstaty, ktoré majú zmluvné strany prijať do svojich právnych poriadkov a stíhať podľa svojich trestnoprávnych, resp. iných predpisov. Dôležitou častou Dohovoru sú ustanovenia na zamedzenie prania špinavých peňazí a odčerpania výnosov pochádzajúcich z obchodu s drogami a tiež otázky medzinárodnej právnej pomoci a vzájomnej spolupráce pri potlačovaní nelegálnych...
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Důvody vyhlášení drogové války v Mexiku: dva úhly pohledu.
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Důvody vyhlášení drogové války v Mexiku: dva úhly pohledu se zabývá důvody drogové války v Mexiku, kterou mexický prezident Felipe Calderón Hinojosa vyhlásil v roce 2006. Práce popisuje dva odlišné úhly pohledu na tuto válku. První z nich zastává mexická vláda a je založen na těchto argumentech: Mexiko se stalo zemí - konzumentem; došlo k nárůstu násilí v zemi, a tudíž se bezpečnostní situace v zemi výrazně zhoršila; došlo k proniknutí drogových kartelů do politické sféry. Druhý pohled vychází ze situace, která v zemi nastala po prezidentských volbách v roce 2006. Ne zcela transparentní volby a Calderónovo velmi těsné vítězství vedly k tomu, aby se jeho prioritou stalo silné téma, které by mělo podporu obyvatelstva a zároveň odvedlo pozornost od nestabilní politické situace v zemi. Práce tyto dva odlišné přístupy analyzuje a v závěru odpovídá na otázku, proč vůbec k vyhlášení války drogovým kartelům došlo a co stálo za tímto razantním odklonem od dosavadního přístupu vlády.
|
|
|
Zhodnocení úspěšnosti strategií USA a Mexika v boji s obchodem s drogami
Primasová, Rachel ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Primasová Rachel Abstrakt Obchod s drogami je pro USA a Mexiko důležitým problémem. S nástupem Baracka Obamy se vnímání drogového obchodu změnilo. Drogová problematika začala být znímána jako spíše zdravotní problém. To se projevilo v Národní strategii na kontrolu drog. Přesto na konci jeho administrativy nebyly vytyčené cíle splněny a množství závislých občanů stejně jako úmrtí způsobená předávkováním vzrůstalo. V Mexiku Felipe Calderón zvolil silně represivní strategii prostřednictvím Národního plánu rozvoje. Jeho přístup rozpoutal "drogovou válku", čímž došlo k rozšíření konflliktu a nárůstu násilí na ulicích. Nástupce Enrique Peña Nieto slíbil návrat zpět k míru. Na konci jeho administrativy však mortalita dosáhla vrcholu a drogový obchod byl i nadále důležitým bezpečnostním problémem. Strategie USA i Mexika selhaly v naplnění svých cílů. Chybou mohlo být nenahlížení na drogový obchod jako na komplexní otázku a nezohledňování měnících se okolností. Klíčová slova: Obchod s drogami, drogy, USA, Mexiko, Barack Obama, Enrique Peña Nieto, Felipe Calderón, ONDCP
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
| |
|
|
Zhodnocení úspěšnosti strategií USA a Mexika v boji s obchodem s drogami
Primasová, Rachel ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Primasová Rachel Abstrakt Obchod s drogami je pro USA a Mexiko důležitým problémem. S nástupem Baracka Obamy se vnímání drogového obchodu změnilo. Drogová problematika začala být znímána jako spíše zdravotní problém. To se projevilo v Národní strategii na kontrolu drog. Přesto na konci jeho administrativy nebyly vytyčené cíle splněny a množství závislých občanů stejně jako úmrtí způsobená předávkováním vzrůstalo. V Mexiku Felipe Calderón zvolil silně represivní strategii prostřednictvím Národního plánu rozvoje. Jeho přístup rozpoutal "drogovou válku", čímž došlo k rozšíření konflliktu a nárůstu násilí na ulicích. Nástupce Enrique Peña Nieto slíbil návrat zpět k míru. Na konci jeho administrativy však mortalita dosáhla vrcholu a drogový obchod byl i nadále důležitým bezpečnostním problémem. Strategie USA i Mexika selhaly v naplnění svých cílů. Chybou mohlo být nenahlížení na drogový obchod jako na komplexní otázku a nezohledňování měnících se okolností. Klíčová slova: Obchod s drogami, drogy, USA, Mexiko, Barack Obama, Enrique Peña Nieto, Felipe Calderón, ONDCP
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
host ::
RSS.